CS/Prabhupada 0072 - Povinností služebníka je odevzdanost

Revision as of 00:01, 15 October 2018 by Vanibot (talk | contribs) (Vanibot #0023: VideoLocalizer - changed YouTube player to show hard-coded subtitles version)
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)


Lecture on CC Madhya-lila 20.108-109 -- New York, July 15, 1976

Nikdo tedy nemůže být pánem. To není možné. Můžete si najít tento pokyn, ekale īśvara kṛṣṇa āra saba bhṛtya (CC Adi 5.142). Jedině Krišna je pánem, všichni ostatní jsou služebníky. Takové je naše skutečné postavení. Nepřítozeně se však snažíme stát se pány sami. Říká se tomu zápas o přežití. Snažíme se být nečím, čím ve skutečnosti nejsme. Znáte tyto výrazy, "boj o přežití," "silnější přežívá." Je to tedy boj. Nejsme pány, přesto se však snažíme se jimi stát. V májávádské filozofii její stoupenci podstupují různé druhy pokání, odříkání, ale za jakým účelem? Dělají to proto, aby se mohli stát jednotnými s Bohem. Pořád děláme tu stejnou chybu. Nejsme Bohem, ale snažíme se Jím stát. I kdyby někdo podstoupil mnoho různých typů odříkání, vairágja, odříkání, to všechno... Někdy se lidé vzdají všeho materiálního požitku, odejdou do lesa, kde podstupují těžké druhy askeze. Proč to ale dělají? Aby se mohli stát jedním s Bohem. Ta samá chyba. Májá je tedy velice silná, takže tyto chyby opakujeme, i když jsme na velice pokročilé takzvané duchovní úrovni. Ne. Proto se Čaitanja Maháprabhu ve Svém pokynu okamžitě dotýká tohoto hlavního bodu. Toto je filozofie Čaitanji Maháprabhua. Krišna tam říká jako Své konečné slovo, sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja.. (BG 18.66). Hovoří takto ze Sve pozice, je to Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství. Žádá nás, naléhá, "Ty darebáku, všeho se vzdej. Zkrátka se mi jen odevzdej. Pak budeš šťastný." To je poslední pokyn Bhagavad-gíty. Čaitanja Maháprabhu, který je ten samý Krišna, jednající však jako Krišnův oddaný, proto říká tu samou věc. Krišna řekl, "Odevzdej se," a Čaitanja Maháprabhu řekl, že všechny živé bytosti jsou Krišnovými služebníky. To znamená, že se musí odevzdat. Služebníkova povinnost je odevzdat se, ne se dohadovat s pánem či tvrdit, že je s ním na stejné úrovni. Takoví lidé jsou všichni fanatici, předkládají nesmysly.

piśācī pāile yena mati-cchanna haya
māyā-grasta jīvera se dāsa upajaya

Služebník se nemůže stát pánem. To není možné. Ale jakmile se...Dokud se budeme držet tohoto mylného pojetí života, dokud si budeme myslet, že nejsme pány, ale služebníky, tedy chci říct, že nejsme služebníky, ale pány, pak budeme trpět. Pak nám májá přinese utrpení. Daivī hy eṣā. Tak jako lidé mimo zákon, lupičí a zloději, se příčí nařízení vlády, nestarají se o vládu. To však znamená, že dobrovolně přijímají utrpení. Musí dodržovat zákony dané vládou. Když to neudělají, budou z nich psanci, a skončí ve věznici a silou, bitím, potrestáním, budou muset přijmout tyto zákony. Taková je májá. Daivī hy eṣā guṇamayi mama māyā duratyayā (BG 7.14). My žijeme pod vládou máji. Prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ (BG 3.27). Proč? Protože jsme se prohlásili za pány. Služebník se prohlašuje za pána, proto trpí. A jakmile přijmeme, že nejsme pány, nýbrž služebníky, utrpení přestane. To je velice jednoduchá filozofie. To je osvobození. Mukti prostě znamená, že se dostanete na tu správnou úroveň. To je mukti. Mukti je ve Šrímad Bhágavatamu definována jako muktir hitvā anyathā rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ (SB 2.10.6). Mukti znamená vzdát se těchto nesmyslných činností, anyathā. Jsme služebníky, ale myslíme se, že jsme pány. To je anyathā, něco přesně naopak. Když se tedy vzdáme tohoto převráceného pojetí života, kdy si myslíme, že jsme pány, pak přijde mukti, pak jsme okamžitě osvobozeni. Dosáhnout mukti nezabere tolik času, abyste museli podstupovat mnohá těžká odříkání, abyste museli odejít do pralesa nebo do Himaláje a meditovat ztlačovat svůj nos a jiné další věci. Není třeba tolik různých věcí. Prostě jen pochopte tuto jednoduchou věc, že jsme Krišnovými služebníky - pak jste okamžitě mukta. Taková je definice mukti podle Šrímad Bhágavatamu. Muktir hitvā anyathā rūpaṁ svarūpeṇa avasthitiḥ. Tak jako dokonce i vězeň ve vězení, pokud se stane poddajným a prohlási, že od této chvíle bude dodržovat zákony, že bude vzorně poslouchat zákony vydané vládou, pak je někdy propuštěn dříve, když podepíše prohlášení, My tedy také můžeme být okamžitě osvobozeni z tohoto vězení hmotné existence, pokud jen přijmeme toto učení Čaitanji Maháprabhu, který říká jīvera svarūpa haya nitya kṛṣṇera dāsa (CC Madhya 20.108-109).