Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je: Difference between revisions

(Created page with "* File:Hungarian - Bhagavad-gíta úgy, ahogy van 3. kiadás 2016.jpg|400px|thumb|right|link=HU/BG Prológus|<div class=...")
 
(Undo revision 374220 by Vanibot (talk))
 
Line 1: Line 1:
[[Category:Czech - Bhagavad-gita taková, jaká je|*]]
[[Category:Czech - Bhagavad-gita taková, jaká je|*]]
[[File:Hungarian - Bhagavad-gíta úgy, ahogy van 3. kiadás 2016.jpg|400px|thumb|right|link=HU/BG Prológus|<div class="center">'''A Bhagavad-gītā úgy, ahogy van (Harmadik kiadás 2016)'''</div>]]
[[File:Czech - Bhagavad-gita taková, jaká je2.jpg|400px|thumb|right|link=CS/BG Před bitvou|<div class="center">'''Bhagavad-gita taková, jaká je'''</div>]]
 
<big>[[CS/BG Věnování|'''Věnování''']]</big>
 
<big>[[CS/BG Před bitvou|'''Před bitvou''']]</big>
 
<big>[[CS/BG Předmluva|'''Předmluva''']]</big>
 
<big>[[CS/BG Úvod|'''Úvod''']]</big>
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 1|KAPITOLA PRVNÍ:<br />
'''Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli''']]</big>
|-
|
:Ardžuna vidí ve dvou znepřátelených vojskách své příbuzné, učitele a přátele připravené válčit a obětovat své životy. Rozhodne se nebojovat, zachvácen lítostí a soucitem, bez síly a se zmatenou myslí.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 2|KAPITOLA DRUHÁ:<br />
'''Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty''']]</big>
|-
|
:Ardžuna se odevzdává Kršnovi jako Jeho učedník a Kršna ho začíná učit o základních rozdílech mezi pomíjivým hmotným tělem a věčnou duší. Šrí Kršna vysvětluje princip stěhování duše, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky seberealizované osoby.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 3|KAPITOLA TŘETÍ: <br />
'''Karma-yoga''']]</big>
|-
|
:Všichni v hmotném světě musí být zaměstnáni nějakou činností. Ale činnosti nás k hmotnému světu mohou buď poutat, nebo z něho vysvobozovat. Nesobecké činnosti určené k potěšení Nejvyššího vysvobozují ze zákona karmy (akce a reakce) a takový člověk dosáhne transcendentálního poznání o vlastním já a o Nejvyšším.
|}
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 4|KAPITOLA ČTVRTÁ:<br />
'''Transcendentální poznání''']]</big>
|-
|
:Transcendentální poznání - duchovní poznání duše, Boha a jejich vzájemného vztahu - je očišťující a vysvobozující. Nesobecká oddaná služba přináší takové ovoce. Šrí Kršna vysvětluje dávnou historii Bhagavadgíty, význam a smysl Jeho příchodů do hmotného světa a nutnost přijetí realizovaného duchovního učitele, gurua.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 5|KAPITOLA PÁTÁ:<br />
'''Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy''']]</big>
|-
|
:Moudří lidé, kteří vykonávají různé druhy činností, ale uvnitř se zříkají jejich plodů, jsou očištěni ohněm transcendentálního poznání a dosáhnou míru, neulpívání, duchovního vidění a blaženosti.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 6|KAPITOLA ŠESTÁ:<br />
'''Dhyāna-yoga''']]</big>
|-
|
:Aštángajóga, mechanická meditativní metoda, ovládá mysl a smysly a zaměřuje soustředění na Paramátmu (Nadduši, podobu Pána umístěnou v srdci). Vrcholí v samádhi, úplné absorbci v Nejvyšším.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 7|KAPITOLA SEDMÁ:<br />
'''Poznání o Absolutním''']]</big>
|-
|
:Šrí Kršna je Nejvyšší Pravda, svrchovaná příčina všech příčin a podporující síla jak hmotného, tak duchovního světa. Povznesené duše se Mu oddaně odevzdávají, zatímco bezbožné duše se věnují jinému druhu uctívání.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 8|KAPITOLA OSMÁ:<br />
'''Dosažení Nejvyššího''']]</big>
|-
|
:Myšlením na Kršnu s oddaností během celého života a hlavně v okamžiku smrti může člověk dospět do Jeho transcendentálního sídla, které je mimo tento hmotný svět.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 9|KAPITOLA DEVÁTÁ:<br />
'''Nejdůvěrnější poznání''']]</big>
|-
|
:Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a nejvyšší objekt uctívání. Duše je s Ním věčně spojena transcendentální oddanou službou (bhakti). Znovuobnovením vlastní čisté oddanosti se člověk vrátí ke Kršnovi do duchovního království.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 10|KAPITOLA DESÁTÁ:<br />
'''Bohatství Absolutního''']]</big>
|-
|
:Všechny úžasné ukázky síly, krásy, vznešenosti nebo svrchovanosti v tomto nebo v duchovním světě, jsou pouze částečnými projevy Kršnových božských energií a majestátů. Kršna je nejvyšší objekt uctívání pro všechny živé bytosti, neboť je svrchovaná příčina všech příčin a základ všeho.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 11|KAPITOLA JEDENÁCTÁ:<br />
'''Vesmírná podobaa''']]</big>
|-
|
:Šrí Kršna dává Ardžunovi božský zrak a zjevuje svou úžasnou a neomezenou vesmírnou podobu, a ustanovuje tak své božské postavení. Kršna vysvětluje, že Jeho půvabná lidská podoba, kterou lze spatřit pouze pomocí čisté oddané služby, je původní podoba Boha.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 12|KAPITOLA DVANÁCTÁ:<br />
'''Oddaná službaa''']]</big>
|-
|
:Bhaktijóga, čistá oddaná služba Kršnovi, je nejvyšší a nejvhodnější způsob, jak dospět k čisté lásce ke Kršnovi, což je nejvyšší cíl duchovního bytí. Ti, kteří následují tuto vznešenou cestu, vyvinou božské vlastnosti.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 13|KAPITOLA TŘINÁCTÁ:<br />
'''Příroda, poživatel a vědomí''']]</big>
|-
|
:Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší, která nad nimi stojí, dosáhne vysvobození z tohoto hmotného světa.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 14|KAPITOLA ČTRNÁCTÁ:<br />
'''Tři kvality hmotné přírody''']]</big>
|-
|
:Všechny vtělené duše jsou pod vládou tří kvalit hmotné přírody - dobra, vášně a nevědomosti. Šrí Kršna vysvětluje, co tyto kvality jsou, jaký na nás mají vliv, jak je možno je překonat a znaky toho, kdo je na transcendentální úrovni.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 15|KAPITOLA PÄTNÁSTA:<br />
'''Yoga Nejvyšší Osoby''']]</big>
|-
|
:Konečný cíl védského poznání je odpoutat se od potíží hmotného světa a poznat Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk, který zná Kršnovu svrchovanou totožnost, se Mu odevzdá a oddaně Mu slouží.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 16|KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ:<br />
'''Božská a démonská povaha''']]</big>
|-
|
:Ti, kdo jsou posedlí démonskými vlastnostmi, žijí neuspořádaně a nedodržují zásady písem, se narodí v nízkém postavení a získají další hmotná pouta. Ale ti, kteří mají božské vlastnosti, žijí spořádaným životem a dodržují zásady písem, postupně dospějí k duchovní dokonalosti
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 17|KAPITOLA SEDMNÁCTÁ:<br />
'''Druhy víry''']]</big>
|-
|
:Víru lze rozdělit na tři druhy, podle toho, z jaké kvality hmotné přírody pochází. Činnosti konané lidmi, jejichž víra je ovlivněna vášní a nevědomostí, přinášejí pouze pomíjivé hmotné výsledky, zatímco činy ovlivněné kvalitou dobra a ve shodě s příkazy písem očišťují srdce a vedou k čisté víře a oddanosti ke Kršnovi.
|}
 
 
{|style="width: 410px; text-align:left;"
|-
<big>[[CS/BG 18|KAPITOLA OSMNÁCTÁ:<br />
'''Závěr — dokonalost odříkání''']]</big>
|-
|
:Kršna vysvětluje smysl odříkání a vliv tří kvalit hmotné přírody na lidské činnosti a vědomí. Vysvětluje duchovní poznání a slávu Bhagavadgíty. Závěr Gíty je takový, že nejvyšší cesta náboženství je absolutní, nepodmíněné odevzdání se s láskou Šrí Kršnovi, což vysvobozuje od všech hříchů, přináší úplné osvícení a umožňuje návrat do Kršnova duchovního sídla.
|}
<br />

Latest revision as of 12:32, 30 June 2018

Bhagavad-gita taková, jaká je

Věnování

Před bitvou

Předmluva

Úvod


KAPITOLA PRVNÍ:
Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli
Ardžuna vidí ve dvou znepřátelených vojskách své příbuzné, učitele a přátele připravené válčit a obětovat své životy. Rozhodne se nebojovat, zachvácen lítostí a soucitem, bez síly a se zmatenou myslí.


KAPITOLA DRUHÁ:
Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty
Ardžuna se odevzdává Kršnovi jako Jeho učedník a Kršna ho začíná učit o základních rozdílech mezi pomíjivým hmotným tělem a věčnou duší. Šrí Kršna vysvětluje princip stěhování duše, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky seberealizované osoby.


KAPITOLA TŘETÍ:
Karma-yoga
Všichni v hmotném světě musí být zaměstnáni nějakou činností. Ale činnosti nás k hmotnému světu mohou buď poutat, nebo z něho vysvobozovat. Nesobecké činnosti určené k potěšení Nejvyššího vysvobozují ze zákona karmy (akce a reakce) a takový člověk dosáhne transcendentálního poznání o vlastním já a o Nejvyšším.
KAPITOLA ČTVRTÁ:
Transcendentální poznání
Transcendentální poznání - duchovní poznání duše, Boha a jejich vzájemného vztahu - je očišťující a vysvobozující. Nesobecká oddaná služba přináší takové ovoce. Šrí Kršna vysvětluje dávnou historii Bhagavadgíty, význam a smysl Jeho příchodů do hmotného světa a nutnost přijetí realizovaného duchovního učitele, gurua.


KAPITOLA PÁTÁ:
Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy
Moudří lidé, kteří vykonávají různé druhy činností, ale uvnitř se zříkají jejich plodů, jsou očištěni ohněm transcendentálního poznání a dosáhnou míru, neulpívání, duchovního vidění a blaženosti.


KAPITOLA ŠESTÁ:
Dhyāna-yoga
Aštángajóga, mechanická meditativní metoda, ovládá mysl a smysly a zaměřuje soustředění na Paramátmu (Nadduši, podobu Pána umístěnou v srdci). Vrcholí v samádhi, úplné absorbci v Nejvyšším.


KAPITOLA SEDMÁ:
Poznání o Absolutním
Šrí Kršna je Nejvyšší Pravda, svrchovaná příčina všech příčin a podporující síla jak hmotného, tak duchovního světa. Povznesené duše se Mu oddaně odevzdávají, zatímco bezbožné duše se věnují jinému druhu uctívání.


KAPITOLA OSMÁ:
Dosažení Nejvyššího
Myšlením na Kršnu s oddaností během celého života a hlavně v okamžiku smrti může člověk dospět do Jeho transcendentálního sídla, které je mimo tento hmotný svět.


KAPITOLA DEVÁTÁ:
Nejdůvěrnější poznání
Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a nejvyšší objekt uctívání. Duše je s Ním věčně spojena transcendentální oddanou službou (bhakti). Znovuobnovením vlastní čisté oddanosti se člověk vrátí ke Kršnovi do duchovního království.


KAPITOLA DESÁTÁ:
Bohatství Absolutního
Všechny úžasné ukázky síly, krásy, vznešenosti nebo svrchovanosti v tomto nebo v duchovním světě, jsou pouze částečnými projevy Kršnových božských energií a majestátů. Kršna je nejvyšší objekt uctívání pro všechny živé bytosti, neboť je svrchovaná příčina všech příčin a základ všeho.


KAPITOLA JEDENÁCTÁ:
Vesmírná podobaa
Šrí Kršna dává Ardžunovi božský zrak a zjevuje svou úžasnou a neomezenou vesmírnou podobu, a ustanovuje tak své božské postavení. Kršna vysvětluje, že Jeho půvabná lidská podoba, kterou lze spatřit pouze pomocí čisté oddané služby, je původní podoba Boha.


KAPITOLA DVANÁCTÁ:
Oddaná službaa
Bhaktijóga, čistá oddaná služba Kršnovi, je nejvyšší a nejvhodnější způsob, jak dospět k čisté lásce ke Kršnovi, což je nejvyšší cíl duchovního bytí. Ti, kteří následují tuto vznešenou cestu, vyvinou božské vlastnosti.


KAPITOLA TŘINÁCTÁ:
Příroda, poživatel a vědomí
Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší, která nad nimi stojí, dosáhne vysvobození z tohoto hmotného světa.


KAPITOLA ČTRNÁCTÁ:
Tři kvality hmotné přírody
Všechny vtělené duše jsou pod vládou tří kvalit hmotné přírody - dobra, vášně a nevědomosti. Šrí Kršna vysvětluje, co tyto kvality jsou, jaký na nás mají vliv, jak je možno je překonat a znaky toho, kdo je na transcendentální úrovni.


KAPITOLA PÄTNÁSTA:
Yoga Nejvyšší Osoby
Konečný cíl védského poznání je odpoutat se od potíží hmotného světa a poznat Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk, který zná Kršnovu svrchovanou totožnost, se Mu odevzdá a oddaně Mu slouží.


KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ:
Božská a démonská povaha
Ti, kdo jsou posedlí démonskými vlastnostmi, žijí neuspořádaně a nedodržují zásady písem, se narodí v nízkém postavení a získají další hmotná pouta. Ale ti, kteří mají božské vlastnosti, žijí spořádaným životem a dodržují zásady písem, postupně dospějí k duchovní dokonalosti


KAPITOLA SEDMNÁCTÁ:
Druhy víry
Víru lze rozdělit na tři druhy, podle toho, z jaké kvality hmotné přírody pochází. Činnosti konané lidmi, jejichž víra je ovlivněna vášní a nevědomostí, přinášejí pouze pomíjivé hmotné výsledky, zatímco činy ovlivněné kvalitou dobra a ve shodě s příkazy písem očišťují srdce a vedou k čisté víře a oddanosti ke Kršnovi.


KAPITOLA OSMNÁCTÁ:
Závěr — dokonalost odříkání
Kršna vysvětluje smysl odříkání a vliv tří kvalit hmotné přírody na lidské činnosti a vědomí. Vysvětluje duchovní poznání a slávu Bhagavadgíty. Závěr Gíty je takový, že nejvyšší cesta náboženství je absolutní, nepodmíněné odevzdání se s láskou Šrí Kršnovi, což vysvobozuje od všech hříchů, přináší úplné osvícení a umožňuje návrat do Kršnova duchovního sídla.