Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je

The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.
Bhagavad-gita taková, jaká je

Věnování

Před bitvou

Předmluva

Úvod


KAPITOLA PRVNÍ:
Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli
Ardžuna vidí ve dvou znepřátelených vojskách své příbuzné, učitele a přátele připravené válčit a obětovat své životy. Rozhodne se nebojovat, zachvácen lítostí a soucitem, bez síly a se zmatenou myslí.


KAPITOLA DRUHÁ:
Shrnutí obsahu Bhagavad-gīty
Ardžuna se odevzdává Kršnovi jako Jeho učedník a Kršna ho začíná učit o základních rozdílech mezi pomíjivým hmotným tělem a věčnou duší. Šrí Kršna vysvětluje princip stěhování duše, povahu nesobecké služby Nejvyššímu a znaky seberealizované osoby.


KAPITOLA TŘETÍ:
Karma-yoga
Všichni v hmotném světě musí být zaměstnáni nějakou činností. Ale činnosti nás k hmotnému světu mohou buď poutat, nebo z něho vysvobozovat. Nesobecké činnosti určené k potěšení Nejvyššího vysvobozují ze zákona karmy (akce a reakce) a takový člověk dosáhne transcendentálního poznání o vlastním já a o Nejvyšším.
KAPITOLA ČTVRTÁ:
Transcendentální poznání
Transcendentální poznání - duchovní poznání duše, Boha a jejich vzájemného vztahu - je očišťující a vysvobozující. Nesobecká oddaná služba přináší takové ovoce. Šrí Kršna vysvětluje dávnou historii Bhagavadgíty, význam a smysl Jeho příchodů do hmotného světa a nutnost přijetí realizovaného duchovního učitele, gurua.


KAPITOLA PÁTÁ:
Karma-yoga — jednání s vědomím Kṛṣṇy
Moudří lidé, kteří vykonávají různé druhy činností, ale uvnitř se zříkají jejich plodů, jsou očištěni ohněm transcendentálního poznání a dosáhnou míru, neulpívání, duchovního vidění a blaženosti.


KAPITOLA ŠESTÁ:
Dhyāna-yoga
Aštángajóga, mechanická meditativní metoda, ovládá mysl a smysly a zaměřuje soustředění na Paramátmu (Nadduši, podobu Pána umístěnou v srdci). Vrcholí v samádhi, úplné absorbci v Nejvyšším.


KAPITOLA SEDMÁ:
Poznání o Absolutním
Šrí Kršna je Nejvyšší Pravda, svrchovaná příčina všech příčin a podporující síla jak hmotného, tak duchovního světa. Povznesené duše se Mu oddaně odevzdávají, zatímco bezbožné duše se věnují jinému druhu uctívání.


KAPITOLA OSMÁ:
Dosažení Nejvyššího
Myšlením na Kršnu s oddaností během celého života a hlavně v okamžiku smrti může člověk dospět do Jeho transcendentálního sídla, které je mimo tento hmotný svět.


KAPITOLA DEVÁTÁ:
Nejdůvěrnější poznání
Šrí Kršna je Nejvyšší Osobnost Božství a nejvyšší objekt uctívání. Duše je s Ním věčně spojena transcendentální oddanou službou (bhakti). Znovuobnovením vlastní čisté oddanosti se člověk vrátí ke Kršnovi do duchovního království.


KAPITOLA DESÁTÁ:
Bohatství Absolutního
Všechny úžasné ukázky síly, krásy, vznešenosti nebo svrchovanosti v tomto nebo v duchovním světě, jsou pouze částečnými projevy Kršnových božských energií a majestátů. Kršna je nejvyšší objekt uctívání pro všechny živé bytosti, neboť je svrchovaná příčina všech příčin a základ všeho.


KAPITOLA JEDENÁCTÁ:
Vesmírná podobaa
Šrí Kršna dává Ardžunovi božský zrak a zjevuje svou úžasnou a neomezenou vesmírnou podobu, a ustanovuje tak své božské postavení. Kršna vysvětluje, že Jeho půvabná lidská podoba, kterou lze spatřit pouze pomocí čisté oddané služby, je původní podoba Boha.


KAPITOLA DVANÁCTÁ:
Oddaná službaa
Bhaktijóga, čistá oddaná služba Kršnovi, je nejvyšší a nejvhodnější způsob, jak dospět k čisté lásce ke Kršnovi, což je nejvyšší cíl duchovního bytí. Ti, kteří následují tuto vznešenou cestu, vyvinou božské vlastnosti.


KAPITOLA TŘINÁCTÁ:
Příroda, poživatel a vědomí
Ten, kdo zná rozdíl mezi tělem, duší a Nadduší, která nad nimi stojí, dosáhne vysvobození z tohoto hmotného světa.


KAPITOLA ČTRNÁCTÁ:
Tři kvality hmotné přírody
Všechny vtělené duše jsou pod vládou tří kvalit hmotné přírody - dobra, vášně a nevědomosti. Šrí Kršna vysvětluje, co tyto kvality jsou, jaký na nás mají vliv, jak je možno je překonat a znaky toho, kdo je na transcendentální úrovni.


KAPITOLA PÄTNÁSTA:
Yoga Nejvyšší Osoby
Konečný cíl védského poznání je odpoutat se od potíží hmotného světa a poznat Kršnu jako Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk, který zná Kršnovu svrchovanou totožnost, se Mu odevzdá a oddaně Mu slouží.


KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ:
Božská a démonská povaha
Ti, kdo jsou posedlí démonskými vlastnostmi, žijí neuspořádaně a nedodržují zásady písem, se narodí v nízkém postavení a získají další hmotná pouta. Ale ti, kteří mají božské vlastnosti, žijí spořádaným životem a dodržují zásady písem, postupně dospějí k duchovní dokonalosti


KAPITOLA SEDMNÁCTÁ:
Druhy víry
Víru lze rozdělit na tři druhy, podle toho, z jaké kvality hmotné přírody pochází. Činnosti konané lidmi, jejichž víra je ovlivněna vášní a nevědomostí, přinášejí pouze pomíjivé hmotné výsledky, zatímco činy ovlivněné kvalitou dobra a ve shodě s příkazy písem očišťují srdce a vedou k čisté víře a oddanosti ke Kršnovi.


KAPITOLA OSMNÁCTÁ:
Závěr — dokonalost odříkání
Kršna vysvětluje smysl odříkání a vliv tří kvalit hmotné přírody na lidské činnosti a vědomí. Vysvětluje duchovní poznání a slávu Bhagavadgíty. Závěr Gíty je takový, že nejvyšší cesta náboženství je absolutní, nepodmíněné odevzdání se s láskou Šrí Kršnovi, což vysvobozuje od všech hříchů, přináší úplné osvícení a umožňuje návrat do Kršnova duchovního sídla.