CS/Prabhupada 0012 - Zdroj poznání získáme nasloucháním
Lecture on BG 16.7 -- Hawaii, February 3, 1975
Všichni z nás jsme nedokonalí. Jsme velice pyšní na naše oči: "Můžete mi to ukázat?" Jakých kvalifikací však vaše oči dosáhly, abyste to mohli spatřít? Člověku nedojde, že "Nejsem na to připraven, přesto to chci vidět." Tyto oči, vážení, jsou závislé na tolika různých podmínkách. Teď máme elektřinu, takže můžete vidět. Ale jakmile elektřinu vypnou, nevidíte nic. K čemu jsou tedy vaše oči dobré? Nedokážete vidět ani to, co se děje za touto zdí. Nepovažujte tedy své takzvané smysly za zdroj poznání. Ne. Poznání byste měli získat nasloucháním. Tomu se říká šruti. Proto se Védám říká šruti. Śruti-pramāṇa, śruti-pramāṇa. Tak jako dítě či chlapec chce znát, kdo je jeho otec. Jaké jsou pro to důkazy? Důkazem je šruti, naslouchání matce. Matka řekne, "Toto je tvůj otec." Dítě to tedy slyši. Nikdy nevidělo, jak se stalo, že tento člověk se stal jeho otcem. Jeho otec byl totiž u toho, když bylo jeho tělo teprve vytvářeno, tak jak by to mohlo vidět? Zrak vám tedy nedokáže zaručit, kdo je váš otec. Musíte to slyšet od autority. Matka je v tomto případě autoritou. Proto śruti-pramāṇa: důkazem je naslouchání, ne vidění. Vidění...Naše nedokonalé oči...Stojí jim v cestě tolik překážek. Podobně přímým vnímáním nemůžete poznat pravdu.
Přímé vnímání je spekulace. Jako ten doktor Žabák. Doktro Žabák spekuloval o tom, co je Atlantik. Sedí ve studni, tři stopy velké studni, a jeden jeho přítel mu řekne, "Víš, já jsem viděl obrovskou vodní plochu." "Co je ta velká vodní plocha?" "Atlantický oceán." "Jak je velký:" "Velký, velice velký." Dr. Žabák tedy přemýšlí, "Možná čtyří stopy. Moje studna má tři stopy. Oceán je tedy možná čtyři stopy velký. Dobrá, pět stop. To mi neříkej, deset stop?" Jak tedy touto cestou, spekulací, může dr. Žabák pochopit, co je Atlantik či Pacifik? Můžete odhadnout délku a šířku Atlantiku či Pacifiku spekulací? Spekulací se tedy nic nedovíte. Třeba o vesmíru se spekuluje už tolik let, kolik je v něm hvězd, jaká je jeho délka a šířka, kde je... Nikdo nic neví ani o tomto hmotném světě, což pak říci o duchovním světě? To je mimo nás, daleko mimo nás.
Paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ (BG 8.20). Toto najdete v Bhagavad-gítě. Existuje ještě jiná příroda. Tato příroda, kterou můžete vidět, toto nebe, oblouk nebe, nad ním najdeme další vrstvy pěti prvků. To je pokryv vesmíru. Je to podobné jako kokosový ořech. Kokos má tvrdou skořápku a uvnitř tohoto obalu je voda. Podobně, uvnitř těchto pokryvů... Vně tohoto obalu je pět vrstev, každá tisíckrát větší než ta předchozí. Vrstva vody, vzduchu, ohně. Musíte tedy překonat všechny tyto obaly. Pak se dostanete do duchovního světa. Všechny tyto vesmíry, je jich nekonečné množství, koṭi. Yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi (Bs. 5.40) Jagad-aṇḍa znamená vesmír. Koṭi, mnoho miliónů shluklých dohromady, to je hmotný svět. A nad tímto hmotným světem se nachází duchovní svět, jiné nebe. Je to také nebe. Nazývá se paravyoma. Vaším smyslovým vnímáním nemůžete odhadnout dokonce ani to, co se nachází na planetě Měsíc či na planetě Slunce, na těchto planetách, v tomto vesmíru. Jak můžete tedy pochopit duchovní svět pomocí spekulace? To je pošetilé.
Proto šástra říká, acintyāḥ khalu ye bhāvā na tāṁs tarkeṇa yojayet. Acintya, to, co je nepochopitelné, mimo smyslové vnímání, se nesnažte pohopit dodady či spekulací. To je hloupost. Není to možné. Proto musíme jít ke guruovi. Tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet, samit-pāṇiḥ śrotriyaṁ brahma-niṣṭham (MU 1.2.12). Takový je proces.