CS/Prabhupada 0093 - Bhagavad-gītā je také Krišna



Lecture on Brahma-samhita, Lecture -- Bombay, January 3, 1973

Šrímad Bhágavatam je tedy původním vysvětlením Védánta-sútry. Ve Védánta-sútře, v jejím vysvětlení, kterým je Šrímad Bhágavatam, se říká,

janmādy asya yataḥ anvayāt itarataś ca artheṣu abhijñaḥ
tene brahma hṛdā ādi-kavaye muhyanti yatra sūrayaḥ
(SB 1.1.1)

Takto je to tam popsáno. Ādi-kavi, to znamená Brahmá. Brahmá, Ādi-kavi. Tene brahma. Brahmá znamená śabda-brahman, védské spisy. Pán tedy předal pokyny či je vložil do srdce Brahmy. Když totiž probíhalo stvoření, Brahmá byl tou jedniou osobou, živou bytostí, na tomto počátku. Někdo se tedy může zeptat, jak se Brahmá naučil védskému poznání. To je tu vysvětleno: tene brahma...Brahmá. Brahmá znamená védské spisy. Śabda-brahman. Tato informace, tento popis Boha je také Brahman. Brahman je absolutní. Není žádný rozdíl mezi Brahmanem a literaturou popisující Brahman. Je to ta samá věc: stejně jako Bhagavad-gítá a Krišna se od sebe neliší. Bhagavad-gítá je také Krišna. Proč by jinak tato kniha byla uctívána, po tak dlouho, pět tisíc let nazad, pokud by nebyla Krišnou samotným? V dnešní době se vydává tolik literatury, tolik knih. Po roce, dvou či třech je ale edice pryč. Nikoho už nezajímá. Nikdo se o ni nezajímá. Nikdo ji nečte... Jakákoli kniha v historii tohoto světa, žádná z nich nemůže existovat po pět tisíc let, a přitom být znovu a znovu čtena mnohými učenci, religionisty a filozofy, všemi. Proč? Protože je to Krišna. Krišna...Mezi Bhagavad-gítou a Bhagavánem není žádný rozdíl. Śabda-brahman. Bhagavad-gítu bychom tedy neměli považovat za obyčejnou knihu, kterou si můžeme vykládat pomocí velice základního poznání. Ne. Tak to nejde. Tito darebáci a hlupáci se snaží komentovat Bhagavad-gítu pomocí jejich základního vzdělání. To není možné. Je to śabda-brahman. Takovou věc dokáže pochopit jen osoba s oddaností Krišnovi. Yasya deve parā bhaktir yathā deve... Toto jsou védské pokyny.

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
(ŚU 6.23)

Vše je jim vyjeveno. Proto se védské literatuře říká vyjevená. Není možné ji pochopit jen díky svému jednoduchému poznání. Pořídím si Bhagavad-gítu, a protože mám poznání o gramatice, dokážu všemu poruzumět. Ne. Vedeṣu durlabha. V Brahma-samhitě se říká vedeṣu durlabha. Snažtě se pochopit všechnu védskou literaturu vaší schopostí číst, učeně - to je durblabha. To není možné. Vedeṣu durlabha. Proto bylo a je tolik různých osob, které se snaží vysvětlit Bhagavad-gítu pomocí takzvané učenosti, ale nikoho to nezajímá. Nedokáží obrátit ani jedinou osobu na Krišnova oddaného. To je tedy naše výzva. Ve vaší Bombaji žije tolik lidí, po tolik let se snaží vysvětlit Bhagavad-gítu, ale nedokáží obrátit ani jedinou osobu na čistého oddaného Krišny. To je naše výzva. Teď však tato Bhagavad-gítá byla vysvětlena tak, jak je, s tisíce s tisíce Evropanů a Američanů, jejichž rodiny nikdy nevěděli nic o Krišnově jménu, se teď stávají oddanými. To je tajemství úspěchu. Tito pošetilí lidé to ale nechápou. Myslí si, že výkladem Bhagavad-gíty pomocí jejich tak zvaného darebného učenectví jim bude Bhagavad-gítá vyjevena. Tak to ale nefunguje. Nāhaṁ prakāśaḥ yogamāyā-samāvṛtaḥ. Krišna se neodhaluje těmto hlupákům a darebákům. Krišna se jim nikdy neukáže. Nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya (BG 7.25). Není tak laciný, aby bylo pochopen těmitp darebácky a hlupáky. To není možné. Krišna říká, nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yogamāyā-samā... (BG 7.25).


manuṣyāṇāṁ sahasreṣu
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścid vetti māṁ tattvataḥ
(BG 7.3)