CS/Prabhupada 0102 - Rychlost mysle



Lecture on SB 5.5.1-8 -- Stockholm, September 8, 1973

Teď jste vymysleli letadlo. To je fajn. Ale nemůžete s jeho pomocí dosáhnout ani hmotných planet. Chcete-li se tedy dostat na duchovní planety, můžete si vytvořit letadlo, které letí rychlostí mysli. Nebo rychlostí vzduchu. Fyzikové, ti vědí, co to je rychlost vzduchu, rychlost světla. A nad touto rychlostí je rychlost mysli. Fyzikové znají, jak rychlý je vzduch a světlo. A mysl je ještě rychlejší. S tím jste se setkali. Ted sedíte tady. A okamžitě, během vteřiny, můžete být v Americe, USa, Indii, okamžitě. Můžete jít domů. Vidíte věci - ve své mysli samozřejmě, to je rychlost mysli. Brahma-samhitá tedy říká, že dokonce i kdybyste si vytvořili letadlo, které letí rychlostí mysli, které dosáhne rychlosti vzduchu - panthās tu koṭi-śata-vatsara-sampragamyaḥ a touto rychlostí byste cestovali po mnoho miliónů let, stejně byste nenašli, kde je Gólóka Vrindávana. Stejně byste ji nenašli. Panthās tu koṭi-śata-vatsara-sampragamyo vāyor athāpi manaso muni-puṅgavānām (Bs. 5.34). Předchozí áčárjové a další dobře věděli, co je letadlo, co je rychlost, jak se rychle pohybovat. Nemyslete si pošetile, že jen vy tyto věci můžete vytrvořit. Je to proti nim jak nic, třeti, čvrtá, možná desátá třída dolů. V minulosti existovala překrásná letadla. Tady se tedy navrhuje, abyste vytvořili letadlo, které se bude pohybovat rychlostí mysli. To je návrh - udělejte to. Můžete vytvořit letadlo, které možná poletí rychlostí vzduchu. Uvažují o tom, že dosáhnou rychlosti světla, kdyby je tak dokázali vytvořir takové letadlo, přesto to ale vezme čtyřicet tisíc let k dosažení těch nejvyšších planet. Tak o tom uvažují, jako kdyby to bylo možné. Ale co jsem prozatím viděli je, že ti, kdo se zabývají jen šrouby a maticemi, jak by takové tupé mozky mohly vytvořit takovou věc? To je nemožné. Je k tomu potřeba jiný mozek. Jógí to dokážou, oni umí takto cestovat. Tak jako Durvásá Muni. Došel až na Vaikuntha-lóku, kde osobně viděl Pána Višnua, aby se Mu omluvil, protože Jeho disk ho chtěl zabít. Urazil vaišnavu. To je ale jiný příběh. Tento lidský život je tedy určen k tomuto účelu, pochopit Boha a jeho energie a oživit náš dávný vztah s Ním. To by nás mělo hlavně zajímat. Bohužel lidé spíš pracují v továrnách, v jné práci, pracují jako prasata a psi a veškerá jejich energie přijde vniveč. Nejen to, ale jejich charakter se pokřiví, protože pracují tak tvrdě, že se po této těžké šichtě musí nějak omámit. A po pití musí přijít pojídání masa. Tato kombinace způsobí, že chtějí sex. A takto jsou lidé udržováni v temnotě. A zde Rišabhadéva v těchto verších varuje. Varuje nás. Hovoří ke svým synům, ale my se z toho též můžeme poučit. Říká tady: nāyaṁ deho deha-bhājāṁ nṛloke kaṣṭān kāmān arhate viḍ-bhujāṁ ye (SB 5.5.1). Kāmān jsou nezbytnosti života. Tyto nezbytosti můžete získat velice snadno. Sklidíte pole a získáte zrno. A máte-li krávu, dostanete mléko. Toť vše. To stačí. Vůdci lidstva ale vytvářejí plány, říkají si, když budou lidé spokojeni se svým farmařením, s trochou obilí a mléka, kdo pak bude pracovat v továrnách? Proto vám napaří daně, abyste nemohli žít ani jednoduchým životem. Tak se věci mají. Dokonce i kdybyste chtěli, moderní vůdci vám to nedovolí. Donutí vás pracovat jako prasata, psi a osli. Tak to je.