CS/Prabhupada 0185 - Neměly bychom se nechat rozrušit éterickými interakciemi
Lecture on SB 3.26.35-36 -- Bombay, January 12, 1975
Nebuďte zaseknutí v sytému. Systém je nutný pokud Vám pomáhá dělat pokrok v realizaci Nejvyššího. Ale pokud pouze následujete systém, ale neděláte pokrok co se týče realizace Nejvyššího, tak pak podle Šrímad-Bhágavatamu nebo podle Védské verze, je to jen práce z lásky. Je to ... Nemá to hodnotu. Proto Bhágavata říká, "To je prvotřídní náboženský systém." Nezáleží na tom, zda to voláte hinduismus nebo islám nebo buddhismus. "To náboženství, které Vám pomáhá udělat pokrok v realizaci Adhokṣaja je prvotřídní náboženství. Adhokṣaja další jméno pro Krišnu. Adhokṣaja znamená předmět studia, který nemůžete chápat pouze prostřednictvím mentální spekulace, nebo empirickým studiem, cvičením empirického poznání. To se jmenuje Adhokṣaja. Adhah-kṛtaṁ akṣajam jñānaṁ yatra. Takže adhok ... My musíme přistoupit k tomuto Adhokšaja. Existují různé úrovně poznání: pratyakṣa, parokṣa, aparokṣa, adhokṣaja, aprākṛta. Takže my se musíme jít za aprākṛta, transcendentální, nad hmotnou přírodou. Adhokṣaja je velmi blízko k poznání nižší úrovně, pratyakṣa, parokṣāparokṣa. Oni jsou v kaniṣṭha-adhikāra.
- arcāyām eva haraye
- pūjāṁ yaḥ śraddhayehate
- na tad-bhakteṣu cānyeṣu
- sa bhaktaḥ prākṛtaḥ smṛtaḥ
- (SB 11.2.47)
Takže prākṛta úroveň je pratyakṣa poznání, přímé naslouchání a poznání přijaté od parampari. Pratyakṣa, parokṣa, then aparokṣa, seberealizace, a pak adhokṣaja, aprākṛta. Takže Krišna vědomí je aprākṛta poznání. Je to nejvyšší úroveň poznání Krišny, aprākṛta poznání. Takže, tak dlouho jak jsme na adhokṣaja poznání, to jsou regulativní principy. Musíme striktně následovat regulativní principy. A aprākṛta poznání je pro paramahaṁsa. Tam je ... To se jmenuje rāga-bhakti. Na této úrovni, pratyakṣa, parokṣa, ty se jmenují viddhi-bhakti. Ale bez viddhi-bhakti nemůžete dosáhnout úrovně rágabhakti, i když to je naším cílem. Rāgānugā, rāga-bhakti se provádí následováním kroků oddaných z Vrindávanu. To se jmenuje rāga-bhakti. Krišnova osobních společníků. Ne být přímo Krišnovým společníkem, ale následovat kroky Krišnova věčných služebníku, my můžeme přijít na úroveň rága-bhakti. To se jmenuje para-bhakti. Toto para-bhakti je třeba.
- brahma-bhūtaḥ prasannātmā
- na śocati na kāṅkṣati
- samaḥ sarveṣu bhūteṣu
- mad-bhaktiṁ labhate parām
- (BG 18.54)
Takže toto Krišna vědomé hnutí se postupně vyvíjí na úroveň rāga-bhakti, nebo para-bhakti. Pak je život úspěšný. Tímto způsobem bychom neměli být rozrušený těmito interakcemi. Jak to tu stojí, mṛdutvaṁ kaṭhinatvaṁ ca śaityam uṣṇatvam eva ca. My jsme rozrušení těmito věcmi. Předpokládejme. že ležíme na zemi. To je kaṭhinatvam: Je to velmi tvrdé. Ale pokud si dáme polštář, nebo hezkou matraci, to je mṛdutvam. Podobně, śītoṣṇa. Voda, někdy je velmi mrazivá, chladná, a někdy je horká. Voda je stejně; podle změn jemných dějů v různé pozici, v různém stavu. A je zdrojem bolesti a radosti při dotyku kůže. Dotykem kůže. Takže pokud rozumíme naplno, že "Já nejsem toto tělo," že potřebuji realizaci, ātmānubhūti.
Čím více se staneme pokročilý v duchovním vědomí, tím více budeme umístění v ātma-stha. To se jmenuje sthita-prajna. Pak bychom neměli být vyrušeni, A měli bychom praktikovat abychom nebyli rozrušeni těmito podmíněnými a nebo jemnými proměnami. Měli bychom. Protože my nepatříme, jako duše, aham brahmāsmi, Já nepatřím sem do tohoto hmotného zřízení, ale já jsem si na to zvykl, takže praktikováním jsem se dostal na duchovní úroveň. A během praxe to vyžaduje toleranci. To se jmenuje Bhajan, Sadhana nebo tapasya, odříkání, pokání, tolerance. Věci kterými nejsme, ale nějak jsme se stotožnli s takovými hmotnými věcmi, a praktikovat opět, přijít na duchovní úroveň, taková tolerance se jmenuje tapasya. To je význam tapasye. Tapaḥ znamená bolest, dobrovolně přijmout nějakou bolest.