CS/Prabhupada 0588 - Cokoliv chcete, Krišna vám to dá
Lecture on BG 2.20 -- Hyderabad, November 25, 1972
Tak dokud někdo má špetku touhy, že "Pokud bych se stal Brahma nebo králem, jako Jawaharlal Nehru," pak budu muset přijmout tělo. Tato touha. Krišna je tak liberální, tak milý. Cokoliv chci - ye yathā māṁ prapadyante (BG 4.11) - Krišna vám to dá. Vzít si něco od Krišny... Jak se modlí křesťané, "Bože, dej nám svůj každodenní chléb." Tak je to velmi těžký úkol pro Krišnu dát náš každ...? On to už dává. On dává každodenní chléb každému. Tak toto není nálada modlitby. Nálada modlitby... Jako Caitanya Maháprabhu řekl, mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi (CC Antya 20.29, Śikṣāṣṭaka 4). To je modlitba. My se nemáme ptát nic. Krišna, Bůh, hodně aranžmá pro naše udržování. Pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate (Īśo vyvolanie). Ale je to omezeno přírodou když jsme hříšný. Staneme se ateisty. Staneme se démony. Pak je dodávání zastaveno. Pak za tím pláčeme: "Ó, není déšť. Není to a tamto, ne..." To omezení přírody. Ale z Božího aranžmá je dostatek jídla pro každého. Eko bahūnāṁ vidadhāti kāmān. On se stará o každého.
Tak dlouho jak máme jen kousíček hmotné touhy naplnit svůj plán, pak musíme přijmout hmotné tělo a to se jmenuje janma. Jinak živá bytost nemá zrození ani smrt. Nyní, tato janma a mṛtyu... Živé bytosti, oni jsou přirovnávány k jiskrám, a Nejvyšší Pán jako velký oheň. Tak velký oheň, to je přirovnání. A malé jiskry, obě jsou oheň. Ale někdy jiskry spadnou z velkého ohně. To je naše pokleslá. Poklesnout znamená přijít do hmotného světa. Proč? Pouze si užívat, imitovat Krišny. Krišna je nejvyšší uživatel. Tak my jsme služebníci. Někdy... Je to přirozené. Služebník touží po tom, že "Pokud bych si moho užívat jako pan..." Takže tento se objeví tento seniment nebo nápad, to se jmenuje māyā. Protože my nemůžeme být uživatel. To je falešné. Pokud si myslím, že já se mohu stát uživatel, dokonce v tomto hmotném světě, takzvaném... Tam se každý snaží stát uživatelem. A poslední past požitkáře je, že si člověk myslí, že "Teď bych se měl stát Bohem." To je poslední nástraha. Najpred se chci stát vedoucím, majitelem. Poté premiérem. Pak to a tamto. A když je všechno beznadějné, pak si člověk myslí "Teď bych se měl stát Bohem." To znamená tentýž sklon stát se pánem, imitování Krišny pokračuje.